Chirurgický pacient

in omnia paratus


Cílem vyšetření chirurgických i jiných pacientů je na základě klinických, laboratorních, chemických, ale i přístrojových metod (SONO, RTG, …) rozpoznat základní onemocnění či trauma a stanovit diagnózu.

1.      Nacionále (údaje o zvířeti): jméno, plemeno, věk, zbarvení, pohlaví, zvláštní znaky a nacionále o majiteli
2.      Anamnéza (předchorobí): ustájení zvířete, má alergie?, citlivost na léky, kolik zvířat má stejné příznaky, jak dlouho už je mají, základní fyzické projevy, co bylo se zvířetem doteď prováděno, kde, jaký byl výsledek, bylo už zvíře v minulosti léčeno, jak a čím, s jakými výsledky, …
3.      Status praesens (současný zdravotní stav) – zde vyšetřujeme:
·         výživový stav, trias (dech, tep, teplota)
·         kůže, viditelné sliznice (spojivka, dutina nosní, bukulární sliznice, sliznice poševní, předkožky, recta)
·         odchylky:
-          hyperémie (překrvení)
-          anemie (světlá, porcelánová, bílá sliznice – nedostatečné krvení
-          cyanotická (modrá) barva sliznice – nedostatečné okysličení
-          nekrotická (černá)  – odumřelá tkáň, pozor na tmavý pigment)
-          ikterická (žlutá) – signalizuje rozpad červených krvinek, nedostatečnou funkci jater
·         CRT (capilary refill time) = doba naplnění kapilár, nemělo by být větší než 2s
·         lymfatické uzliny (zvětšené?)
·         Oběhový systém – srdce vyšetřujeme fonendoskopem, příp. natáčíme EKG
·         dýchací systém – fonendoskopem
·         trávící systém kontrolujeme hlavně z hlediska naplněnosti (zácpa, neprůchodnost střev, cizí tělesa, …)
·         nervový, urogenitální a pohybový systém – pokud se to týká chirurgického onemocnění či traumatu

4.      Status praesens chirurgicus (současný chirurgický stav zvířete)
Konkrétní vyšetření daného chirurgického problému:
a)      Klinické vyšetření - mezi základní klinické vyšetření patří:
-          adspekce (pohledem) – zbarvení, porucha funkce, tvar, velikost, ohraničenost, lokalita
-          palpace (pohmatem) – konzistence (tuhá, rozbředlá), otok, teplota, projevy zánětu
-          fluktuace (přelévání)  – pohmat s poslechem
-          krepitace - pohmat s poslechem, je patrný u fraktur, kdy o sebe třou úlomky zlomeniny
-          bolestivost – mladí jsou vnímavější k bolesti než staří, nejvíce jsou vnímavé kočky, nejméně prasat, u psů je míra bolestivosti různá
-          perkuse (poklep) – většinou se tak vyšetřují plíce, naplnění orgánů vzduchem, zvuk může být jasný, dutý, zastřený – poukazuje na přítomnost tekutiny v dutině
-          auskultace (poslech) – můžeme např. zjistit střevní peristaltiku tam, kde se normálně nevyskytuje (např. u brániční kýly)
-          punkce (napíchnutí) – výtok, který při můžeme napunktovat je buď exudát (zánětlivého původu, velká hustota, obsahuje velké množství buněk, zakalený, jinak výpotek) nebo transudát (nezánětlivého původu, ojedinělý obsah buněk, nebývá zakalený, jinak propotek)
b)      Rektální vyšetření – v případech zažívacích onemocnění
c)       Endoskopie – endoskop je optický přístroj na prohlížení jícnu, žaludku, močového měchýře, tlustého střeva a jiných dutých struktur
d)      Speciální vyšetření – SONO, RTG, magnetická rezonance, počítačová tomografie, laboratorní vyšetření krve, moče, liquoru (mozkomíšního moku)
e)      Biochemické vyšetření krve – na obsah kreatininu, Ca, K, P, Na, Fe, bílkovin, glykémie, tři základní jaterní enzymy (ALT, AST, ALP)
Krevní obraz – počet erytrocytů a leukocytů, stanovení hemoglobinu, hematokritu, množství trombocytů, diferenciál (neboli leukogram – procentuální zastoupení jednotlivých druhů leukocytů v krvi)

Chirurgický pacient po úraze

Pacienta po úraze vyšetřujeme rychle, cíleně a systematicky. Nejčastější úhyny jsou po traumatech hlavy, hrudníku a šoku. Pokud je pacient v bezvědomí (mdlobě), nelze klinicky určit, zda se jedná o šok nebo kolaps.
1.       Anamnéza – zjistíme o průběhu a době trvání onemocnění nebo úrazu, použitých medikamentech, kdy a jak se to stalo, jak je to dlouho, co se s tím provádělo, atd…
2.       První vyšetření – během pár minut musíme klinicky zjistit, jestli je pacient v bezprostředním ohrožení života či není, jestli potřebuje bez odkladu speciální zákrok, jestli má zachovány základní vitální funkce, musíme zjistit a rozhodnout jestli po domluvě s majitelem by bylo možné zvíře utratit (v případě třeba polytraumatického pacienta), musíme informovat majitele o stavu zvířete a jeho prognóze, jestli zbývá čas na klasické klinické vyšetření nebo je nutné jednat přímo (např. při tepenné krvácení)

Prvně zajišťujeme (v této posloupnosti):
1.       Dýchání a dýchací soustavu
2.       Oběhovou soustavu a činnost srdce
3.       Traumata CNS (centrální nervové soustavy) a míchy
4.       fraktury, rány a ostatní poranění

_______________________________________________________________________________
Pozn.: In omnia paratus. = Připraven na vše.


Žádné komentáře:

Okomentovat