Chirurgická onemocnění zažívadel - herniae


1.1       Chirurgická onemocnění zažívadel

1.1.1       Herniae

Kýly v zásadě rozdělujeme na dva základní typy podle toho zda pronikají z anatomické dutiny ven z těla a nebo ne. Vnější kýly se charakterizují jako proniknutí orgánů nebo jejich částí z anatomické dutiny otvorem perforovaným nebo nově vzniklým mimo tuto dutinu, přičemž výstelka původní dutiny zůstává zachována. Perforovaný otvor může být například v tříselném kanálu nebo pupečním kanálu, nově vzniklé otvory vznikají nejčastěji traumatem.
Vnitřní kýlou rozumíme proniknutí orgánu nebo jeho části z jedné anatomické dutiny otvorem v přepážce, která tyto dutiny rozděluje. Výstelka původní dutiny není na rozdíl u vnitřní kýly zachována (např. brániční kýla, hiátová kýla).
Příčiny vzniku hernií jsou buď vrozené, kdy se hernia u mláděte projeví bezprostředně po narození nebo už se s ní mládě narodí; traumatem a nebo k ní napomohou predispoziční faktory jako je např. nějaký patologický stav stěny břišní, stavy se zvýšeným tlakem v dutině břišní (březost, porod, zácpa, průjem, kašel)…
Podle toho, jestli můžeme kýlní obsah zpět vrátit tlakem prstů nebo změnou polohy zvířete, rozdělujeme také kýly na reponovatelné (volné) a nereponovatelné. Příčiny nereponovatelných hernií mohou být různé (srůst kýlního obsahu s vnějším kýlním vakem, obstipace kýlního obsahu, inkarcerace kýlního obsahu). Uskřinutí kýlního obsahu se většinou nachází u náchylných hernií, kdy kýlní branka má štěrbinovitý tvar (např. v tříselném kanálu ).
Palpovatelnost kýlní branky je základním příznakem. Prognóza u volných hernií je příznivá a zákrok na pacientovi se dá naplánovat. Naopak hernie vzniklá traumatem nebo například uskřinutím se už nedá naplánovat a při její nápravě musíme jednat rychle neboť  pacient může být ohrožen na životě.

Příklady hernií:
·         Hernia umbilicalis (pupeční)
·         Hernia inquinalis (tříselná)
·         Hernia scrotalis (šourková)
·         Hernia ventralis (břišní, stěnová)
·         Hernia perinealis (hrázková)
·         Hernia diafragmatica (brániční)
·         Hernia hiati (hiátová kýla, lat. hiatus – mezera, přerušení)

Léčba hernií

1.       Neoperativní metody – v humánní medicíně se na kýlní branku přikládá tzv. kýlní pás, ve veterinární medicíně se spíše používá ostrého mazání, tzv. blistrů (což může být zesílená jodová tinktura, 10% chromová mast, atd.) jako infiltrace dráždivých látek, které vyvolají aseptický zánět, který přejde na kýlní branku a ta se uzavře. Dají se také aplikovat subkutánně injekcí (10% roztok NaCl, líh, 60% parafín).
2.       Operativní nekrvavé – tyto zákroky probíhají na kýlním vaku (ligatura, nebo ligatura s prošitím)
3.       Operativní krvavé – tyto zákroky probíhají jak na kýlním vaku, tak na  kýlní brance, nejčastěji to bývá vchlípení vnitřního kýlního vaku a nebo excize kýlního vaku

Žádné komentáře:

Okomentovat