Zakládáme sladkovodní akvárium

Tento článek by měl být alfou a omegou začínajícího akvaristy laika. A protože se denně ve své profesi setkávám s různými lidmi, pojmu tento článek jako akvarista úplný začátečník Tydýt.

Pokud si pozorně přečtete tento článek, měli byste mít dostačující základy pro založení a udržení krásného akvária tak, aby Vám dělalo radost a bylo překrásným doplňkem Vašeho interiéru i Vaší osobnosti.
Na konci článku uvedu seznam základních věcí včetně přibližné ceny pořízení v prodejně, ve které pracuji. Tyto věci by měl mít začínající akvarista, úplný laik k dispozici a je dobré si je pořídit. Postupně je budu uvádět v přímo v článku i s důvodem, k čemu jsou dobré.


Před začátkem akvaristické éry

Dříve než vůbec začnete uvažovat o tom, že si pořídíte akvárium s živým osazenstvem, odpovězte si pravdivě na tyto otázky:

  • Mám dostatek financí, abych si mohl zařídit vše potřebné k akvaristice? Pokud začínám od "píky", bude mě to stát nějaké peníze i ze začátku nějakou tu energii a trpělivosti. Vybvení lze sehnat na internetu od zkušených akvaristů za pakatel, pokud je chcete kompletně zakoupit v nějaké akvaristické prodejně, počítejte s o dost dražší variantou.
  • Jsem ochotný věnovat tyto finance i poměrně velkou část volného času pro založení, vedení  a ošetření akvária? Než bude akvárium zdravě fungovat, bude to trvat poměrně dlouho. Chce to čas a trpělivost. Musím si osvojit pár technik a návyků, které budu muset běžně používat. Musím se toho ještě spoustu dovědět a naučit.
  • Jsem ochotný si průběžně zjišťovat různé informace o fungování akvária i o správném chovu osazenstva? Může nastat situace, které úplně nerozumím. Musím si umět najít potřebné informace, postupy a řešení. O svých chovancích toho musím vědět co nejvíce, aby mi dělali radost místo starostí. Ten  kdo ryby chová a rostliny pěstuje, by měl znát víc než prodejce v akvaristice. Nejen z toho důvodu, že v akvaristikách málokdy bývají letití akvaristé, ale taky i proto, že prodejce je od slova PRODAT. Prodejce vám dokáže nabulíkovat cokoli, abyste koupili.
  • Jsem schopný zajistit péči pro akvárium i v době, kdy delší dobu nebudu doma nebo kdy budu na dovolené? I za poměrně krátkou dobu se něco může zvrtnout a můžu začínat odznova. Chce to zajistit někoho, kdo vám sem tam narmí a zkontroluje ryby a pokud bude potřeba, odkalí akvárium.
  • Budu trpělivý akvarista, i když se mi zrovna něco nepovede? Jako začátečník musím prostě počítat se svou nevědomostí (blbostí) a s chybami. Ale každá katastrofa jednou musí pominout a po ní začnu znovu se stejným nadšením a poučím se ze svých chyb.

Jestliže jste si na všechny otázky odpověděli ANO, můžeme začít. Pokud jste si ale na jedinou otázku odpověděli NE, do zařizování akvária se nepouštějte do té doby, než budete na akvárium plně připravení (materiálně, psychicky a fyzicky). Pokud si chcete založit akvárium s tím, aby to moc nestálo a abych pro to nemusel moc udělat, na akvárium rovnou zapomeňte. Nelze uvařit chutné jídlo jen z  vody. Pokud něco zanedbám, akvárium mi bude dělat neustálé starosti, nebude hezké, bude hnusné, špinavé a klidně i mrtvé a postupem času mě to přestane bavit úplně. Akvárium je malý živý ekosystém. Vyžaduje trochu pozornosti než si začne žít svým vlasntím životem. Samotná instruktáž vychází z toho, které ryby chcete chovat a z toho, že o nich máte co nejvíc informací (je toho plný internet, je spousta knižních publikací, snažte se).

Vybavujeme, nakupujeme, zařizujeme

Jakmile jste pochopili předchozí odstavec, jste ve fázi "jednou řež, dvakrát měř". A půjdeme do toho rovnou po hlavě. Existuje mnoho postupů, my si ukážeme ten ze všech nejjednodušší. Místo vlastnoručně lepeného akvária, koupíme normované akvárium nebo si jej necháme udělat na míru. Místo po domácku vyrobených pomůcek, si jako lenoši a akvarističtí ignoranti koupíme vše hotové. Tedy, představím Vám tu nejjednodušší, ale zároveň taky nejdražší variantu.

Místo pro akvárium

1) Akvárium nikdy neumisťujeme pod okno nebo do míst s přímým slunečním zářením, které vám padá přímo shora na hladinu vody. 
Akvárium je uzamčený malý ekosystém, který má sníženou schopnost samoregulace oproti skutečnému jezeru nebo vodnímu toku. Přímé sluneční světlo dopadané na akvárium bude pravděpodobně způsobovat růst řas. Invaze řas způsobuje sníženou schopnost vody vázat kyslík potřebný k životu jak pro ryby tak pro rostliny. Řasy navíc odnímají živiny a světlo vodním rostlinám. Řasy nemají žádnou pozitivní funkci v akváriu a v neposlední řadě hyzdí akvárium. Proto začátečník volí tmavší místo (např. v tmavším rohu místnosti, akvárium zabudované do obytné stěny s dostatkem prostoru pro techniku a manipulaci při odkalování).

2) Nádrž musí být umístěna na klidném místě.
Nádrž umisťujeme na místo s nejmenší frekvencí procházejících osob a hluku, některé ryby jsou citlivé na otřesy, průvan a na prudké pohyby u akvária. Čím více jsou ryby ve stresu, tím více ztrácí kondici a tím méně jsou schopné odolávat nemocem.

2) Akvárium je těžký kalibr.
Teď se bavíme o váze, která bude působit na plochu, na které bude akvárium umístěno. Počítejte s tím, že nosný aparát (železná konstrukce, stolek, nebo skříň) bude nést základní váhu skleněného akvária, váhu dekorací, váhu podloží, váhu ryb a rostlin, váhu technického vybavení a hlavně váhu vody (počítejte zhruba 1kg = 1l vody). Takové padesátilitrové akvárium může vážit i devadesát kilogramů i více. Pokud nám stojí akvárium přímo na dřevěném stolku nebo skříni, je vhodné pod něj před napuštěním vložit pěnovou nebo polystyrenovou podložku. Ochrání tak nábytek před otlaky způsobené velkou vahou akvária.Velká akvária, nad 200 litrů by měla stát na skříních z masivu nebo v kovových konstrukcích. Nevím, nevím, jak by vám dřevotříska toto udržela. Pozor na citlivé podlahy (trámové apod.), akvárium zafixujte tak, aby ho tyto citlivé podlahy snesly bez katastrofy.

Samotná nádrž

1) Materiál
Nádrž volíme pokud možno vždy ze skla. Plasty se poměrně rychle poškrábou, v rýhách po škrábancích se budou snáze udržovat nečistoty a řasy. Sklo se poměrně snáze čistí. Plasty se nehodí pro větší objemy, spíš jen pro výtěr a odchov ryb.

2) Tvar
Je úplně jedno, jestli nádrž bude mít tvar válce, koule, hranolu, kvádru, krychle. Nejjednoduší je mít akvárium ve tvaru kvádru. Lépe se usazuje do místnosti, je méně náročnější na údržbu, snáze do něj umisťujete vybavení, je nejdostupnější a nejlépe vypadá (to je ovšem otázkou v kusu a subjektivního hodnocení).
To, že ryba se v kruhovém akváriu zblázní, je mýtus. Daleko důležitější je rozměr a vybavení nádrže. Pokud bude mít koule dostatečný objem, třeba 80 litrů, bude mít dostatečné množství úkrytů, bude vhodně osázená rostlinami, pokud na tuto kouli seženete kryt nebo rampu s dostatečným osvětlením a vybavíte ji umě filtrací, může s v kouli rybám i rostlinám dařit. Kdo by byl na pochybách, může se podívat na různě tvarovaná mořská akvária do Prahy. Ovšem mějte na paměti, že aspoň jedna strana nádrže musí být neprůhledná. U kruhových nádrží se tato nutnost může zajistit vysokým ostrůvkem uprostřed. Problém je v tom, že ve zverimexech a v akvarijních prodejnách nejčastěji najdete koule do dvou litrů, což je pro ryby absolutně nevyhovující. Pokud se nechcete oválu nebo koule vzdát, počítejte s tím, že zařizování takového akvária budete mít vždy těžší a finančně náročnější.

3) Velikost
Jste-li úplný začátečník a nemáte takové zkušenosti s úpravou vody v akváriích, nepouštějte se do menších akvárií než je 100 litrů. Pro vás platí, že čím větší akvárium, tím pro vás lépe. Nebojte se ani dvěstěpadesátilitrového akvária! Čím méně totiž máte v akváriu vody, tím rychleji a snáz se bude kazit a tím horší bude její stabilita. Voda v malých nádržích se snáze a rychleji přehřívá, ryby v ní častěji trpí průvanem. Vodu v nádržkách o dvou až deseti litrech musíte měnit o dost častěji. A věřte mi, že nebudete mít ani trochu náladu v takové výměně a jemné úpravě vody pokračovat. Snáz Vás to odradí. Nakonec uvidíte, že s tak malým akváriem máte zatraceně mnoho práce a nebude se Vám dařit udržovat vhodné prostředí pro ryby i rostliny. Fajnšmekři i malá akvária (tzv. nano akvária) umí dobře založit a zdravě udržovat, ale začátečník je prostě začátečník a musel by se stát zázrak, aby mu tak malé akvárium dobře fungovalo. Ovšem i zázraky se někdy dějí.

Navíc, čím menší akvárium, tím méně a menších ryb v něm můžete mít. Zapomeňte na závojnatku v desetilitrovém akváriu nebo v dvoulitrové kouli!!! Na 1cm každé ryby počítejte minimálně 1,5 litrů vody a to v případě, že máte dostatek vysazených rostlin. Jinak počítejte více objemu na každý cm každé ryby. Jednotlivé druhy ryb mají svoje specifické nároky co se týče velikosti, kvality a teploty vody. Předem je dobře nastudujte. Dalším takovým mýtem je, že "ryba v malém akváriu tolik nevyroste". Ano, ryba v malém akváriu nevyroste do své běžné velikosti, zato dřív uhyne. Hypostomus plecostomus může normálně dorůst do 70 cm  délky. Pokud jej budete mít v miniakváriu, doroste vám jen  do deseti centimetrů, ale místo toho, abyste se z této ryby mohli těšit třicet let, pojde vám už po deseti letech ne-li dřív. Také pohlaví u této ryby bezpečně rozeznáte, když doroste nad patnáct centimetrů. Navíc ten, kdo vědomě vyrábí z živých bytostí mrzáky, je mrzák největší.

Vybavení

Máme místo pro nádrž, máme samotnou nádrž. Dřív než do ní nalijeme vodu a vypustíme ryby, je nutné nádrž vybavit a "zajet". Tento oddíl rozdělím na dvě části - na technickou a biologickou. Akvárium vybavujte tak, aby vypadalo jako byste vyřízli kus jezera z přírody. Přirozeně, esteticky a prakticky. Vybavení volte podle přirozených teritorií ryb. I rostliny se snažte volit podle toho, zda se v přírodě můžou potkat spolu s rybami, které chcete chovat. Některé ryby rostliny ničí tím, že je podrývají nebo okusují, i to nastudujte (typicky například tlamovci).

Biologické vybavení nádrže

Toto vybavení nádrže slouží přímo ke spokojenému životu osádky akvária. A začneme pěkně od podlahy.

1) Dno akvária
Chceme-li nádrž využít čistě k dekorativním účelům, je nutné holé dno něčím překrýt. Nejčastěji se používá akvarijní písek či drť. Někteří akvaristi s úspěchem používají křemičitý písek do bazénových filtrací (viz anonymní komentář pod článkem). Hrubost volíme podle potřeb ryb a rostlin, které chceme chovat a pěstovat. Ryby CHOVÁME, rostliny PĚSTUJEME, odchovna je ryb, pěstírna je rostlin.

Chceme-li chovat například sekavce, musíme vědět, že mají v oblibě přirozeně rýt v substrátu a i když mají oči chráněné vrstvou proti poškrábání, mohou se poranit. 
Některé ryby požírají jemný písek pro lepší trávení, nebo jej přesívají kvůli potravě, která se v něm může uchytit. Některé ryby jako například závojnatky, mají tendenci kamínky přepírat, vdechovat do tlamy a vyplivnout. Proto volíme drť takové hrubosti, která jim neuvázne v tlamě. 
V hrubších drtích se dobře zakořeňují rostliny, protože hrubší substráty dovolují větší přístup kyslíku ke kořenům rostlin. Příliš hrubé dno ale také neprospívá rostlinám, neboť v nich špatně koření. V hrubém dně se snáze usazují zbytky krmiva a nečistoty. Jemnější štěrky se snáze odkalují odkalovacím zvonem. Prostě, přiměřeně danému účelu.

Chceme-li chovat cichlidy z jezer Malawi nebo Tanganika či kančíky, počítejme s přirozenou hravostí těchto ryb. Tyto ryby mají tendence si přeskládávat kameny podle své potřeby a nálady. Takoví tlamovci jsou schopni Vás neustále štvát tím, že vám pouštějí kameny proti sklu a hrají si s nimi vodní polo. Proto je dobré do nádrže coby dekorace a úkryty umístit těžké kameny nebo těžké dekorace, se kterými nebudou tlamovci schopni pohnout (mám zkušenost, že s většími lávovými kameny, které nacucnou vodou a ztěžknou, si neporadili).

Pokud jsme nezkušení akvaristé, pravděpodobně neumíme ani pěstovat vodní rostliny. Pro takové akvaristy mám dobrou radu. Kupte velké množství dobře vzrostlých rostlin (např. rostliny rodu Cryptochoryne, Echinodorus, Hygrophila, Sagitaria). Rostliny vysazujeme v malých skupinách stejného druhu. Soliterní rostliny vysazujeme samostatně s dostatečným prostorem pro růst. Tyto rostliny můžete usaďte do substrátu pro vodní rostliny (např. Staré dno, Rataj). Pokud na tento substrát zatížíte vrstvou štěrku a nerozrejdíte jej odkalovacím zvonem, pak se osvědčí. Před zasazením rostliny vyndáme z transportních kelímků, odstraníme vatu a prohlédneme si kořeny. Ty uhnilé odstřihneme ještě ve zdravé části a zbytek kořenů zatřihneme do takové délky, jak hluboký máme substrát (asi o jednu třetinu délky). Substrát by měl být vysoký cca 5cm, ať mají rostliny prostor pro zakořenění. Zkontrolujeme ještě listy rostliny. Staré poškozené a slabé listy je lepší odlomit za pomocí palce a ukazováku než přímo ustřihout nůžkami. Listy odlámeme těsně u pochvy nebo u stonku, aby mladé mohly co nejrychleji vyrůst a poškozené zbytečně nebraly živiny zdravé rostlině. Z "bohaté" rostliny nám můžou zbýt i dva drobné zdravé listy. Pokud mají rostliny silné a neponičené kořeny a vhodné podmínky, tak nám pravděpodobně znovu obrostou. Lze pod ně do písku vložit hnojící tabletu, třeba Tetra Crypto. Rostliny do substrátu sadíme tak, aby se nám "neumsmívaly", tozn. kořeny se neohýbají směrem nahoru, ale jsou volně vloženy do substrátu, který jsme následně upěchovali, rovně směrem dolů, jinak by mohly kořeny začít zahnívat. Akvarijní rostliny jsou samy o sobě kapitolou. Toto jsou jen nejobecnější základy. 

Substrát ukládáme vzestupně směrem dozadu do akvária. Máto hned tři důvody: 
  • estetický - opticky tak prohloubíme nádrž
  • praktický pro údržbu - vodní usazeniny, detrit, výkaly, zbytky krmiva apod. budou sklouzávat směrem dopředu a my snáz poznáme, kdy je potřeba odkalit akvárium. Nejvíce usazenin bude právě vepředu, nebudeme se muset zaměřovat na zadní část akvária, kterou máme pochopitelně dál.
  • praktický pro rostliny - rostliny, které vsazujeme do zadní části akvária, mívají zpravidla i větší kořeny. Tyto kořeny lépe využijí vyšší vrstvu substrátu.
Akvarijní substrát by měl mít přirozenou barvu. Na tmavém podkladě vyniknou přirozené barvy ryb. Bílý podklad se hodí spíš pro závojnatky nebo pestře zbarvené ryby, pokud vůbec. Mějte ale na paměti, že pokud máte světlý podklad, světlé ryby na něm vyblednou a budou vypadat ještě hůř (typicky neonky).  Navíc na bílém písku bude okatěji vidět případná řasa a bude stejně "barevný" ☻.

2) Pozadí

Pozadí můžeme nalepit buď v podobě tapety nebo plastického pozadí. Tapetu přilepíte asi nejsnadněji. Lze použít tzv Posterfix. Akvarijní tapetu nalepíte úplně stejně jako tapetu na zeď (samozřejmě zvenku). Posterfix navíc tapetu projasní a ta bude přes vodu jasnější a kontrastnější. Navíc odpadají starosti s odlepením izolepy z akvária a nepěkným vzhledem. Pokud Vás omrzí, můžete tapetu vyměnit za jinou.
Plastické pozadí vypadá realističtěji, ale také zajímavěji. Nicméně dávejte si velký pozor na to, abyste jej nalepili co nejtěsněji a nechali řádně vyschnout a zatáhnout. Pokud se vám v akváriu uvolní, už jej bez vypuštění akvária nedáte dohromady. A to nemluvím o tom, že jestli se vám za něj dostane voda, bude se špatně čistit a může vám zkalit celé akvárium. A už vůbec se nezmiňuji o rybě, která se Vám za něj může dostat, následně uhynout, plesnivět, hnít, rozkládat se a smrdět na sto honů případně rozšiřovat infekci do celého akvária. Plastické pozadí ano, ale perfektně vyrobené a nalepené. 
Pokud jste malinko zručnější, můžete akvárium nadstavit o zadní suchou vloženou plochu, do ní nalepit nějakou skálu, kořen, vložit nějakou rašelinovou dekoraci či utvořit si písčitý břeh. To celé hermeticky uzavřít a hle 3D pozadí je na světě.

Obrázek berte hodně ilustrativně, doufám, že jste pochopili, co tím chtěl básník říct.


Co se týče barvy a kompozice tapety, volte podle přirozeného prostředí ryb. Na tmavším pozadí nejlépe vynikne přirozená barva a chování ryb. 

3) Dekorace

  • Umělé dekorace
Dekorace vkládáme do nádrže za účelem estetickým, ale i praktickým. Ryby mají možnost úkrytu a my máme oživený pohled do akvária. Dekorace volíme chladnokrevně. Určitě nebudeme do nádrže vkládat vzduchovací želvu Ninja, pokud nejsme akvaristi děti nebo akvaristi šašci.
Dnes už v obchodech seženeme dobře vypadající a poměrně realisticky vypadající kamenný sloup či ztrouchnivělý vrak. Pokud ho necháme pěkně zarůst rostlinami, bude vypadat, jako by tam patřil. Ovšem nádherné akvárium se dá pořídit i bez těchto umělých dekorací.

Vyvarujte se pastelových barev dekorací a dekorací s ryze neakvaristickými prvky jako je tato:
Ne, kravičky ani budhistické chrámečky nepatří do akvária. Ani sekvoje nebo ovocné dřeviny nepatří do akvária, i když Vás mohou z police Vašeho oblíbeného zverimexu pořádně lákat. Zapomeňte také na mušle z moře. Mušle je vápenná schránka mlže, tvoří ji hlavně uhličitan vápenatý. Když ji vložíte do akvária, má tendenci do akvária uvolňovat minerály a tím vytvářet o něco tvrdší vodu v akváriu. Tvrdá voda neprospívá ani rybám ani rostlinám. Z jedné mušle se akvárium nezbortí, jste ale začátečníci, nepřidělávejte si starosti. 

  • Kořeny
Používejte výhradně akvarijní kořeny. Ty jsou vyčištěné a impregnované. Pokud použijete nějaký kořeň z lesa, s největší pravděpodobností Vám bude v akváriu plavat a postupem času vám uhnije nadobro. Pokud nechcete kupovat předražené akvarijní kořeny, lze to udělat i jinak. Tímto díky za komentář pod článkem, cituji:
"Já naopak začátečníkovi kořen z přírody doporučím. Kořeny vinné révy nebo buku či dubu určitě žádnou pohromu neudělají. Naopak jehličnany nedoporučuji, kořen by vám mohl pustit smůlu. Ale pozor! Sběr všech přírodnin provádějte v lokalitách bez chemického znečištění. Samozřejmě mluvím o mrtvém dřevě. Ideální je sběr někde v horské přehradě nebo z rašeliniště (takové kořeny jsou věčné). Přinesený kořen je dobré napřed vzít pořádně ocelovým kartáčem a odstranit z něj vše měkké, co jde dolu, než se dostanete na dřevo. Takový kořen vám vydrží i 20 let, což je doba po které se začne rozpadat i kořen z akvaristiky. To že kořen plave se vám stane i v případě kořenu z akvaristiky, nezoufejte on se nasákne vodou a klesne. :-)"

Na kořen klidně můžete nechat zakořenit rostlinu. Nejen že si bude brát potřebné živiny z kořene, ale odolá třeba i velkým ancistrusům, kteří si rádi rostlinky podrývají. Stačí jen její kořínky přiložit na kořen, jemně přivázat vlascem, počkat pár měsíců až se kořeny uchytí a nakonec vlasec odstřihnout. Takto se velmi dobře nechají zakořenit anubiasové, echinodory a kryptokoryny. Máme v práci odzkoušené i zakořenění cryptocoryne lutea na lávovém kameni. Výrobci doporučují akvarijní kořen spařit horkou vodou a nechat minimálně 14 dní odstát ve vodě mimo akvárium, kvůli obarvování vody. Rybám to nevadí, ale někteří akvaristi nesnesou skutečnost, že mají vodu v akváriu barevnou jak čaj. Spařený kořen je lépe impregnovaný. Pokud vám kořen plave, zatižte jej a po čase se "usadí". Počítejte ale s tím, že pokud něco zanedbáte a porostou vám v akváriu nežádoucí řasy, budou hlavně na kořeni.

  • Oblázky a kameny
Buď se dají oblázky koupit, nebo si je sami můžete vyhledat a přinést domů. Jen je dobré vyvařit, očistit kartáčem od nánosů. Je-li na nich řasa, zbavíte se jí ponořením do vody s obyčejným savem. Necháte je asi půl hodinu máčet a pak uhynulou řasu mechanicky kartáčem odstrníte. Je to prevence proti zavlečení nějaké řasy nebo nezmara do nádrže či čehokoli nežádoucího. Je to prevnce před zavlečením nečistot z přírody a zakalením akvária.
Pak si udělejte drobný test. Ponořte zvolené kameně do nádoby s octem. Pokud budou z kamene vycházet bublinky, lépe je nedávat do akvária.
Dávejte pozor, aby kameny nemohly zavalit některou z ryb. 
Nezapomeňte, že pod kameny se nejvíce drží kal, detrit, mrtvá těla ryb a jiný bordel v akváriu. Zaměřte se tedy na ně při odkalování.
Co se týče praktické záležitosti, tak větší kameny ukládejte tak, aby vám pomáhaly fixovat svažující se terén v akváriu, podle zásady výše. Akvária se sama od sebe časem srovnávají do roviny.
Pokud vám začnou kameny zelenat a šednout, vylovte je z akvária a celé je ponořte cca na půl hodiny do kýble s vodou a dvěma vršky sava. Poté je vyndejte ven, mechanicky je kartáčem očistěte, propláchněte pod tekoucí vodou a nakonec vložte do akvária. Je dobré spolu s nimi nadávkovat preventivně i nějaký akvaregulátor (Sera Aqua safe, Tetra Aqua safe, Nutrafin Aqua plus), který vám vyváže zbytky chlóru z akvarijní vody, které by tam mohly zůstat po savové lázni.

Technické vybavení nádrže


Jak už bylo psáno výše, akvárium je malý ekosystém s menší stabilitou než je ekosystém v přírodě. Proto jej musíme uměle udržovat. 

1) Filtrace
Co je důležité vědět. Akvarijní voda nesmí být mrtvá. Měly by v ní žít žádoucí bakterie - tzv. nitrifikační. To jsou bakterie, které chemicky upravují vodu. Více jedovaté látky přeměňují na méně jedovaté velmi zjednodušeně řečeno. K jejich udržení a zároveň mechanickému zadržení kalu slouží filtrace. Filtrace musí běžet 24 hodin denně. Pokud ji na noc budete vypínat, filtry se vám velice rychle zanesou a dokonce tím i snižujete životnost tohoto zařízení. Filtry mají většinou tři úrovně. 

První z nich, která jako první přijde do styku s filtrovanou vodou, je mechanická bariéra. Jejím mediem je většinou nějaký molitan s různou hrubostí či filtrační vata. Je u všech filtrů. Tato bariéra slouží k mechanickému zadržování nečistot z akvária. U filtrů s jedinou touto úrovní zajišťuje mechanická bariéra zároveň i bariéru biologickou. Jednou za čas se musí proprat. Když říkám proprat, tak rozhodně nemyslím strčit pod tekoucí vodu a vyplavit. Mechanickou bariéru filtrace čistíme tak, že si do nádoby nalijeme vodu z akvária, v této vodě jemně, ne puntičkářsky, propereme filtrační medium od nejhrubších usazenin, vodu vylijeme a medium vrátíme zpět na své místo.

Druhou úrovní filtrace je biologická bariéra. Zde žijí právě tolik potřebné nitrifikační bakterie. Medium v této úrovni filtru má podobu keramických porézních kroužků, drobných kamínků nebo pórů v molitanu. Buď jsme trpěliví a počkáme si zhruba tak měsíc na dostatečné samovolné vytvoření určitých kolonií těchto bakterií, nebo jsme nedočkaví a uměle si je tam naočkujeme. Po naočkování nějakým tím preparátem (např. Sera Nitrivec, Tetra Safe start, Nutrafin Cycle) můžeme hned druhý týden nasadit živé ryby. Nitrifikační bakterie v akváriu spolehlivě zlikvidujeme zaléčením ryb v případě nějaké nákazy, likvidováním nálevníka pomocí sava (vždy kápněte pár kapek do vody v nějaké nálevce, nikdy nepřidávejte kapky sava přímo do nádrže v neředěné formě) a podobně. Kolonie těchto bakterií se mohou ztenčit i kolísáním teploty nebo kvality vody. Zblázní se vám topítko v akváriu, voda se prudce ochladí nebo prudce ohřeje a máte po bakteriích. I tato úroveň je ve filtru "povinná".

U nově založených akvárií nic biologicky ještě nefunguje a trvá to několik měsíců než klesne hladina nově vznikajících dusičnanů, čpavku. Proto se nehodí vysazovat hned celé hejno ryb. Tím, že necháte celé dva dny běžet filtraci v akváriu, nic neurychlíte a nespasíte. Vyplatí se počkat. Můžete to po týdnu malinko urychlit vysazením pár nenáročných ryb (rozhodně ne neonky!). Špatně založené akvárium je prostě katastrofa.

Třetí úroveň filtru může a nemusí být. Je to úroveň filtru, jejímž mediem je nejčastěji rašelina, aktivní uhlí, apod., a ovlivňuje tedy chemické vlastnosti vody v akváriu. Aktivní uhlí se hodí hlavně v případech, kdy jsme zaléčili akvárium a potřebujeme z něj vyvázat toxické látky a zbytky léčiv. Trvale umístěné aktivní uhlí v akváriu nemá žádný účinek. Co uhlí vyváže, vyváže, zbytek nevyváže (ale ani nevylučuje!). Rašelina zase změkčuje vodu a okyseluje vodu, působi antibekteriálně, podporuje vybarvení a tření ryb atd.

Filtrace je tedy absolutní nutnost v akváriu! Akvárium bez filtrace je jako kůň bez nohou. Pro tzv. "holandské" typy akvárií to neplatí. Ovšem holandské akvárium znamená zaměřit se na pěstování rostlin (kvalitní substrát, vhodné a výkonné osvětlení a množství živin pro růst rostlin) s dekorativním množstvím ryb (= opravdu jen takové množství ryb, které lze občas zahlédnout mezi rostlinami). Pokud se vám ale podaří založit akvárium holandského typu a oželit mraky rybiček, toto akvárium je prakticky téměř bez údržbové (neodkaluje se, jen se pravidelně mění část vody, většinou v něm nerostou řasy, ...). Ovšem řada rostlin neroste jen tak, a proto je nutné se vybavit kvalitním a účinným osvětlením a o rostliny vhodně pečovat.

2) Provzdušnění

Toto je další nezbytná záležitost v akváriu, pokud nechováme pouze ryby z podřádu Anabantoidei - labyrintek (např. čichavci, bojovnice pestré, guramy, ostnovci, lezouni, ...) Toto jsou ryby, které mají k dispozici speciální orgán "labyrint". Ten jim umožňuje dýchat i atmosferický kyslík z hladiny. Proto jsou tyto ryby náchylné na tzv. "slepou hladinu". To je hladina, která se dostatečně nevíří a nepohybuje, tudíž se na ní usazují nečistoty a prach ze vzduchu a do vody se rozpustí méně kyslíku. Tyto ryby bývají náchylnější na dýchací aparát, tedy na průvan. To je také jeden z důvodů, proč musíme mít akvárium přikryté. Ostatní ryby tuto vymoženost nemají a proto jim do umělého prostředí musíme pohánět kyslík mechanicky. Ve volné příroodě má kysličování vody na starosti nějaký přítok, vítr, déšť apod. Pokud jsme akvarističtí ignoranti a nemáme v akváriu živé rostliny, nebo jich máme jen velmi málo, musíme zajistit dostatečné provzdušnění vody. Tuto fuknci běžně zastává dobře zvolený a nastavený filtr, který dostatečně čeří hladinu vody. V případě vysoce přerybněných nádrží (typicky v akvarijních prodejnách) nebo nádržích ošetřovaných léčivem během nějaké nákazy je nutné vodu dovzdušňovat přídavným vzduchováním.

Ryba, jak už ví i malé pětileté dítě, žije ve vodě a na souši lekne. Prostě chcípne. Ryba nemá plíce uzpůsobené k dýchání atmosferického kyslíku, ale má žábry. A ty žábry filtrují kyslík z vody. Toto musí znát i ten největší začátečník akvarista!
Tedy začátečník, který nemá v akváriu vzduchování kyslíku rozpuštěného ve vodě, nebude mít nikdy úspěch. Ano, dostatečné množství vodních rostlin umí přes den vytvořit dostatek kyslíku pro ryby, nicméně v noci část kyslíku rostliny samy spotřebovávají, protože jsou v temnostní fázi fotosyntézy, proto jich musí být takové množství, aby stihly ve dne vyrobit kyslík i pro všechny ryby.
Proto se prosím neurážejte, když se na Váš dotaz, jestli musíte mít v akváriu to vzduchování, tváří obsluha akvaristiky jako na debila a poněkud nelibě vám řekne, že samozřejmě! Protože v tu chvíli působíte na dotyčného opravdu jako debil. Provzdušnění vody běžně v akváriu zajišťuje filtr, který víří hladinu vody a tím jakoby přimíchává atmosferický kyslík do vody. Filtraci volíme podle počtu litrů v nádrži a podle počtu, velikosti a druhu ryb v nádrži. Pokud filtry mají na obalu napsáno, že jsou vhodná do akvárií od 100 do 150 litrů a přečerpají 450l/hod, tak do 120 litrového akvária stačí. Pokud ne, máte prostě přerybněno nebo flákáte údržbu akvária.

Pokud se nám líbí stoupající proud bublinek ve vodě, lze to zařídit vzduchovací soustavou s vzduchovacím kamínkem. Vzduchovací soustava se skládá v podstatě ze tří věcí - motůrku, hadičky a vzduchovací koncovky, což je v drtivé většině nějaký vzduchovací kámen, hadice či vzduchovací dekorace. Pokud máme vzduchovací motůrek uložen pod úrovní akvária, musíme jej zajistit zpětným ventilem. To zabrání zpětnému toku vody z akvária do motůrku a následnému zkratování motůrku. Dejte pozor, aby vzduchovací motůrek byl dostatečně silný, aby vám utáhl tlak vody v akváriu. A to zvlášť, pokud si dáte na hadičku rozdvojku a vzduchujete více soustav najednou. Poddimenzovaný motůrek se více namáhá a ztrácí na životnosti. Příliš silný proud vody může některé ryby (zvlášť ty velmi mladé a malé) doslova umlátit. Pokud vzduchujete příliš silně, rozdmýcháváte živiny pro řasy po celém akváriu a pomáháte jim v růstu.

3) Topítko
Při zařizování akvária vemte na vědomí to, že akvarijní ryby pochází většinou z teplých a rovníkových oblastí. Naše teplotní podmínky jsou pro ně nevhodné. Kdyby byly vhodné, tyto ryby žijí v klidu i tady. Voda má většinou zhruba o tři stupně nižší teplotu než okolní vzduch, zaléží také na případném průvanu v místnosti s akváriem. To znamená, že pokud máte doma 25°C, voda v akváriu má 20-23°C. Pokud je navíc v místnosti s akváriem průvan, voda se ochlazuje rychleji. Velké přírodní vodní plochy pomaleji reagují na změnu teploty v okolí než naše padesátilitrové akvárečko. Pokud dlouhodobě podchlazujete rybu, je tato ryba čím dál slabší a čím dál méně se brání nemocem. Ryby stahují ploutve a postupně hynou. Toto je patrné hlavně u tak oblíbených bojovnic pestrých (Betta splendens).
Toto jsou závažné a logické důvody, proč mít v nádrži topítko. Ideální je mít topítko s regulátorem a termostatem, u kterých nastavíte potřebnou teplotu na stupnici a topítko si ji samo drží. Sepne při ochlazení, vypne při dosažení požadované teploty. Studenovodní živočichové jako jsou axolotli, raci a závojnatky topítko nepotřebují.

4) Osvětlení
Ryby a rostliny jsou živé organismy a ve volné přírodě reagují na střídání dne a noci. Většina ryb vidí barevně. Jak by bylo asi vám, kdyby vás někdo zavřel do temné komory bez světla? Není potřeba svítit rybám celý den, nicméně berte na vědomí, že v místech, kde tyto ryby běžně žijí, mají prodloužený den. To znamená, že bychom jim měli místo 8 hodin svítit aspoň 10 hodin denně. Nicméně, pokud nebudete mít osvětlené akvárium, mnoho pěkného tam neuvidíte. Pokud vůbec něco uvidíte. Co se týče rostlin, ty světlo v různé míře využívají ke svému životu. Bez světla není možná fotosyntéza. Bez fotosyntézy nerostou listy, rostlina je slabá, zakrnělá a bledne.
Rostlinám vyhovuje spíše modré, fialové a modrozelené spektrum. Akvarijním rybám podle druhu, vyhovuje hlavně červené, modré a žluté spektrum. Pokud máme úchyt jen pro jednu zářivku, volíme spíše kombinované zářivky (jako je třeba Power Glo). Je sice nejdražší, nicméně má vyšší zástup spektra vyhovující jak pro ryby, tak pro rostliny. Co se týče ostatních zářivek, tak Sun Glo obsahuje hlavně žluté spektrum, které nemusí vyhovovat některým rybám a navíc takto osvětlené akvárium opticky vypadá, jako kdyby nám do něj někdo namočil plnou dávku. Aqua Glo je jak cenově tak spektrem někde uprostřed. Marina Glo se hodí spíš do akvárií, která mají imitovat hlubinu moře nebo jezera.
Pokud máme v krytu akvária (nebo na osvětlovací rampě) úchyt pro dvě zářivky, tak spíš kombinujeme Aqua Glo a Flora Glo.
Někteří akvaristi s úspěchem používají tzv. třípásmové zářivky (viz anonymní komentář pod článkem). Já s nimi ale nemám zkušenosti, takže v tomto neporadím.

Voda a úprava akvarijní vody

Když se řekne chemie, mnoho lidí si představí pojmy jako umělé, syntetické, nepřírodní. Nicméně pokud se jedná o akvaristu začátečníka s malými zkušenostmi, je akvarijní chemie velmi dobrý pomocník. Ale pozor, platí pro ni, že je často zlý pán.

Existují jisté akvaregulátory, tedy přípravky, které nám regulují nebo upravují chemické vlastnosti vody. Laik nepozná, kdy je voda kyselá, kdy zásaditá, kdy je plná dusičnanů, kdy dusitanů, jakou má tvrdost. Z vlastní zkušenosti vím, že akvaristé začátečníci chemické vlastnosti vody úplně vypouštějí, jako by to byly záležitosti z jiné planety. Prostě tam naleju vodu a... no nemusí být hotovo.


Někteří akvaristé si myslí, že když tam dají vodu ze studánky nebo ze studně, že je to tak správně. Bohužel se mohou mýlit, neboť tato voda bývá většinou hodně tvrdá a pro akvarijní účely někdy  nevhodná. Záleží taky na tom, kudy a jakou horninou protéká, co ji cestou může kontaminovat. Většina ryb prospívá v měkké vodě (což je voda sněžná, dešťová). Také ti, co si myslí, že vodovodní vodu nechají odstát a pak je připravená pro život ryb, se mohou splést. Chlór z vodovodního řádu z vody většinou do dvou hodin vyprchá, nicméně těžké kovy (měď, olovo, arsen, ...) vyplavující se z trubek, které tuto vodu vedou, už odstátí vody nevyřeší. Nejlepší je si vodu změřit pomocí testerů (alespoň orientačně) a seznámit se s jejími chemickými vlastnotstmi. Pak parametry vody porovnat s parametry vody potřebnými pro chov ryb, které chceme chovat v akváriu a vodu podle toho upravit. 
Pozor, krevety nebo okrasní šneci jsou docela hákliví větší obsah mědi ve vodě. Měď obsahují některá léčiva a dezinfekční přípravky do vody. Pečlivě přečtěte složení přípravku, to že není vhodný pro aplikaci do akvária ke krevetám je většinou na přípravku uvedeno. Příliš měkká voda zase nevyhovuje rostlinám.

Proto je nejjednodušší před vpuštěním ryb tyto těžké kovy a chlór z vody vyvázat akvaregulátorem. Co se týče tohoto přípravku, tak zde cena nehraje roli. Klidně můžete koupit ten nejlevnější. Pro začátečníky je ovšem nejlepší Aqua safe od Tetry nebo od Sery,  jsou to přípravky stavěné tak, aby stonásobné předávkování rybám ani rostlinám nezpůsobilo otravy. Navíc obsahují vitamin B12, který pozitivně působí na nervovou soustavu ryb, ryby jsou pak odolné proti stresu, třeba při transportu.  Používají se především pro úplně prvotní úpravu vody před zaběhnutím akvária. Proto se příliš nedivte, když vám prodejce do pytlíku na cestu nalije nějakou modrou vodičku. Nemusí to být nutně maskované léčivo.

Dalším takovým přípravkem jsou různé Crystal watery. To jsou přípravky, které aktivně vážou plovoucí organické částice a vedou je do filtru a vytvoří vám nádherně čistou křišťálovou vodu. Otázkou je, jestli u jistých druhů ryb je křišťálové čirá voda to pravé ořechové. Ale i tak vám tento přípravek prodlouží dobu výměny vody a doby údržby a třeba dodá nějaké vitaminy nebo enzymy. Alespoň podle tvrzení výrobce. Nejsou však nezbytně nutné.

Jinými přípravky jsou třeba ty, které snižují množství nitrátů ve vodě, upravují pH apod.

Důležitou roli hrají i preventivní přípravky a léčiva. Léčiva volte výhradně podle druhu nemoci, kterou chcete léčit. Širokospektrální léčiva volte až v těch nejzazších případech. Odborní prodejci vám po předchozí zpovědi vždy rádi vyberou to správné. Samozřejmě nejlepší léčbou je prevence. Pokud nic nezanedbáte a budete se řádně starat o své akvárium a osazenstvo v něm, nemusíte se nemocí bát.

Doplňky

Zde je seznam doplňků, které vám mohou usnadnit manipulaci nebo údržbu akvária.
  • odkalovací zvon - největší a pomocník ze všech a zároveň povinný. S jeho pomocí properete akvarijní písek bez toho, aniž byste výrazně zasahovali do akvária nebo jej dokonce celý vyndávali ven a zároveň odstraníte část vody, kterou následně doplníte - osvěžíte vodu v akváriu. Pro začátečníka jsou lepší širší zvony a se sítkem, které brání nasátí nějaké té ryby, která se připlete. Pro mě osobně je ten pohled, kdy se všechna ta špína hrne nahoru zvonem, uklidňující.
  • akvarijní teploměr - přesnější je rtuťový, takto můžete kdykoli zkontrolovat teplotu vody. Dokážete tak i včas objevit závadu na topítku.
  • akvarijní stěrka - jsou to dva magnety, které drží na stěně akvária a jejich pohybem čistíte hlavně vnitřní stěnu akvária. Na stěnách ulpívá sliz z ryb a přichycují se některé druhy řas. Pravidelným čištěním stěn docílíte toho, že dovnitř akvária vůbec uvidíte a eliminujete tak růst řas na stěně akvária. Dá se použít i obyčejná houbička na nádobí (čistá a nepoužívaná) nebo akvaristická stěrka s žiletkou na úpornější řasy. Pozor na poškrábání skel, v rýhách se pak drží řasy.
  • akvarijní síťka - v případě, že to přeženete s krmením, uhyne vám některá z ryb, do akvária spadne něco, co tam nepatří nebo jen potřebujete sesbírat utržené listy rostlin, je to základní a velice praktický pomocník. Pamatujte na to, že na rukoumůžete mít mastný film a ten si můžete zanést do akvária. Na ryby v žádném případě nesaháme rukou! Setřeme jim část ochranného slizu a ryba je pak náchylnější k nemocem.
  • zpětný ventil - zabraňuje zpětnému toku vody z akvária do vzduchovacího motorku a tím pádem chrání motůrek před zkratem a před poškozením, v případě, že v akváriu máme instalovanou bublající dekoraci
  • škrtítko - v případě, že potřebujete upravit průtok ze vzduchovacího motůrku, je to nejlevnější a nejjednodušší řešení.
  • téčka, rozdvojky - pokud potřebujete na jeden motůrek napojit více hadiček, nebo vzduch vést více směry, je to typický pomocník. Pozor na příliš prudké proudění vody v akváriu, je absolutně nevhodné pro potěr a drobné rybky. Také můžete nevědomky podporovat růst řas viz výše.
  • skleněná odlovná fajfka - slouží k přenosu ryb ze síťky i s původní vodou, aniž by ryba vysychala nebo si odírala ochrannou vrstvu slizu třením o síťku. Tuto záležitost používají hlavně akvaristi v odchovnách a ve zverimexech. Třeba taková neonka je na vzduchu hodně citlivá.
  • orientační pH papírky - začátečníkovi jednoduše a orientačně ukážou, zda mají kyselost vody v pořádku. Některé jsou kombinované s měřením uhličitanové tvrdosti a celkové tvrdosti vody, množství uhličitanů, dusičnanů, dusitanú apod. Pro přesnější měření používáme mobilní titrační soustavy. V případech, kdy vám chcípají ryby aniž byste na nich viděli krupici, bakteriální infekci, plíseň nebo jiného parazita, jsou ideální. Pokud ryba uhyne "jen tak", v drtivé většině za to může složení vody.
  • jemný kartáček na zuby nebo kartáček s umělými štětinami - v místech, kde se pohupuje hladina vody se může usazovat vápník a tvořit tak nevzhledné rysky. Těmito kartáčky preventivně stírejte i ty nejtenčí nánosy, ušetříte si v budoucnu spoustu práce. Na ty větší usazeniny je dobrý Akvajas, následný mléčný zákal Vám pak vstřebá filtr.
  • štětka na čištění filtrů a jejich vrtulek - pravidelným preventivním čištěním filtračních motůrků a jejich vrtulek pomáháte prodlužovat jejich životnost.
  • sůl - některé ryby se lépe množí v mírně slané vodě (např. živorodky - 1 polévková lžíce na 10 litrů vody), některé ryby tvoří v přisolené vodě snáze vrstvu povrchového slizu, který je chrání před nemocemi a působením vody (např. krunýřovci, peřovci, sumečci - 1 polévková lžíce na 20 litrů vody). Sůl funguje také jako slabounká dezinfekce. Sůl také zvyšuje účinky většiny léčiv.

Kalkulace

Na kolik Vás tedy takovépadesátilitrové akvárium přijde? Kolik stojí různé vybavení ze zverimexu? Ceny jsou orientační, každá prodejna má jinou marži a jiného dodavatele.

  • akvarijní stolek - 1999Kč
  • skleněné akvárium s krytem, 50 litrů - 899Kč
  • akvarijní zářivka Power Glo 24W - 699Kč
  • akvarijní filtr - 899Kč
  • akvarijní topítko - 699Kč
  • vzduchovací motůrek - 499Kč
  • Hadička 4 m - 36Kč
  • Vzduchovací kámen velký - 119Kč
  • škrtítko - 12kč
  • zpětný ventil - 79Kč
  • podložka pod akvárium - 99Kč
  • akvarijní tapeta 70cm (+10cm je navíc, kvůli zarovnání) - 70Kč
  • Posterfix - 199Kč
  • 10 l akvarijního písku - 129Kč
  • substrát pro akvarijní rosltiny 10l  (Staré dno Rataj)- 373Kč
  • velký kořen Mopani - 499Kč
  • 7 akvarijních rostlin - cca 613Kč
  • akvarijní dekorace - 129Kč
  • magnetická stěrka - 119Kč
  • akvarijní síťka - 36Kč
  • akvarijní teploměr - 49Kč
  • sušené krmivo pro ryby 250ml (za kvalitu si klidně připlaťte) - 119Kč
  • mražené krmivo blistr - 34 Kč (patentky)
  • Akvaregulátor 250ml- 54Kč
  • Tetra Safe Start 50ml - 99Kč
  • Preventin - 44Kč
  • Dajana 3in1 test papírky (20ks) - 129Kč

Summa sumarum: cca 8734 + cena ryb


Upozorňuji, že toto je úplné maximum, ceny jsem postavila hodně vysoko (protože zverimex a marže, že), pokud budete chtít hledat, na internetu všechno seženete výrazně levněji.


Základní chyby, které začínající akvaristé dělají a jak se jimi vyvarovat naleznete v článku:
Nejčastější chyby akvaristů

Celý článek byl aktualizován dne 4. 3. 2013, prosím ignorujte původní přeškrtnutý text v článku. Výrazně změněné texty mimo nadpisů a podnadpisů jsou vyznačeny tučně. 

Velmi děkuji anonymním akvaristům za komentáře pod článkem.

7 komentářů:

  1. Pěkný článek. Jen jedna Informace tu chybí. Kolik cukru ?na litr vody, aby to opravdu bylo sladkovodní akvárium?

    OdpovědětVymazat
  2. Dobře jsem si početla. Chtěli bychom s Dartem akvárko, ale na to nejdřív musí být kam ho dát... Taky už jsme rozhodnutý, že fakt pod 150 l nejdem - chtěli bychom vybudovat co možná nejnezávislejší ekosystém, protože fakt to nehodlám každou chvíli pucovat jak kapitán Lassard v Policejní akademii. A hele, beruško, nehapruje ti tam součet?

    OdpovědětVymazat
  3. ahoj, moc pěkný článek, dnes jsem začala se zakládáním akvária. Na dno jsem rozsypala akvarijní substrát a na to nasypala kamení - doporučeno v obchodě. Kamínky jsem nejdříve pořádně propláchla, bohužel při nalévání vody se akvárium celé zakalilo a dokonce se mi nahoře utvořila vrstva vyplaveného substrátu. Máte nějakou radu pro toto, nebo to mám nechat profiltrovat a je to v pořádku?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, pravděpodobně jste akvárium napouštěla příliš rychle a drobný štěrk vztlak vody vyhnal nahoru. Většinou klesne po nějaké době sám, pokud je to ale jen drobná drť, tak bych ji vybrala síťkou a vyhodila. Zakalení zmizne po pár hodinách samo, to pobere filtr.
      Příště až budete napouštět akvárium, tak to zkuste jako když se čepuje pivo - po skle. Pomoct si můžete malým talířkem nebo trychtýřkem. Menší proud vody nasměrujete na stěnu akvária a pomalu připouštíte tak, abyste si nevytvořila v akváriu proud, který by vám vyháněl písek.

      Vymazat
  4. Zdravím,
    Dobrý článek. Díky za něj.
    Jen s pár drobnostmi nesouhlasím.
    Akvárium lze zařádit velmi levně. Když nebudu vymýšlet blbosti, kupovat různé zázračné substráty, vodičky proti tomu a tamtomu, pochybná filtrační média což zpravidla stejně nepotřebujme. Je to otázka maximálně 2 tisíce (mluvím o akváriu okolo 80 l). Jako dno použiji křemičitý písek do bazénových filtrací (1 kg za 6 kč). Rostliny každou chvíli někdo na internetu rozdává ze svých přebytků. Stačí jen zapátrat na internetu. Akvárko jako takové lze koupit za pár šupů. Filtraci bohatě obstará čerpací hlava at-atman 200 nebo 201 a kostka biomolitanu (400 Kč). Největší položkou tak bude osvětlení. Celkově by se člověk měl vejít do 2 000 i s rybami a krmivem + nějaké náklady za stolek, pokud nemáte akvárium kam dát.
    Zásadně nesouhlasím s tou poučkou o centimetrech. Někdo by mohl říct, že podle ní je vhodné týrat terčovce v nádrži o objemu 20 litrů. Ta poučka totiž absolutně nezohledňuje povahu ani nároky námi zvoleného druhu. Hejnová ryba se musí posuzovat jako hejnová. Samotářská ryba jako samotářská. Atd. Každý druh je třeba posuzovat individuálně a podle jeho nároků, nikoli podle obecných pouček.
    Plné kameny jsou těžší než "pórovité". Vždyť voda má menší hustotu :-)
    Začátečníkovi nedoporučuji staré dno ani žádný jiný zásobní substrát. Bude se ve dně určitě vrtat a celé se mu to promíchá. Začátečník by si neměl komplikovat život a použít pouze jeden druh dna (např. křemičitý písek).
    Já naopak začátečníkovi kořen z přírody doporučím. Kořeny vinné révy nebo buku či dubu určitě žádnou pohromu neudělají. Naopak jehličnany nedoporučuji, kořen by vám mohl pustit smůlu. Ale pozor! Sběr všech přírodnin provádějte v lokalitách bez chemického znečištění. Samozřejmě mluvím o mrtvém dřevě. Ideální je sběr někde v horské přehradě nebo z rašeliniště (takové kořeny jsou věčné). Přinesený kořen je dobré napřed vzít pořádně ocelovým kartáčem a odstranit z něj vše měkké, co jde dolu, než se dostanete na dřevo. Takový kořen vám vydrží i 20 let, což je doba po které se začne rozpadat i kořen z akvaristiky. To že kořen plave se vám stane i v případě kořenu z akvaristiky, nezoufejte on se nasákne vodou a klesne. :-)
    Řasy se do akvária dostávají pomocí spór! A v akváriu se vytvoří sami od sebe, pokud mají podmínky. Opravdu tedy jejich vzniku nezabráníme vyvářením všeho co do akvária dáme. Doporučuji však donesené kamínky očistit pod tekoucí vodou. Nezmar jak přišel, tak zmizí. Navíc je neškodný.
    Nedoporučuji používat chemii (natož preventivně), když k tomu není důvod. A on zpravidla není. A to i v případě naší vodovodní vody. Pokud natočíte do kýble vodu sprchou a necháte to hoďku ustát, tak volné plyny vyprchají a vy si nemusíte do akvária cpát srágory. Zpravidla není problém ani s přímím použitím vody rovnou z řadu do akvária.
    Hodně bych brzdil s tvrzeními, že po nasazení oněch zázračných bakterií z preparátu můžeme nasadit druhý den ryby. Záběh akvária to neurychlí. Je třeba čekat měsíc od spuštění filtru, než se bakterie ustálí. Zrovna dneska jsem řešil borce, který po aplikaci takovéto násady bakterii třetí den vypustil ryby a o všechny přišel (byl to mimochodem Tetra Safe start). Všeobecně je lepší a spolehlivější se opírat o přírodní principy a nepodléhat dojmu že všechno zařídí nebo spraví chemie.
    Savo do akvária rozhodně nedáváme. Nálevník jak přišel, tak odejde. Proč si kvůli němu zničit mikroflóru v nádrži?

    OdpovědětVymazat
  5. Vzduchování v normální nádrži není nutné. Stačí, když filtr čeří hladinu (a to i v noci). Vzduchování zbytečně nahrává zvzniku řas. Tvrdit, že akvarista nebude mít v akváriu bez vzduchování nikdy úspěch je opravdu směšné. Vzduchování je dobré pouze při speciálních případech: přerybněná nádrž, přehřátá nádrž, aplikace některých druhů léčiv, proti zaplísnění jiker atd. V tomhle případě působí bohužel jako onen zmíněný člověk spíš autorka článku. Zkrátka vzduchování je dobré mít v záloze ale mít ho permanentně v nádrži je nonsens. Doporučuji přečíst http://e-akvarium.cz/casopis/akvarium13.pdf kde je o kyslíku v akváriu pěkný článek.
    Rostlinám bude téměř jedno pod jakém spektrem porostou. Než nesmyslně drahé GLOGLO (ta kvalita tam za tu cenu opravdu není) zářivky doporučuji obyčejné třípásmové zářivky (např 830,840,865) za pár korun. Není třeba každému prodejci na lep. :-)
    No a používat chemii na odstranění jiné chemie, to je fakt pecka. Vodovodní voda obsahuje podle norem tak málo těžkých kovů, že je pro ryby (ale i pro bezobratlé) neškodná. Na to jsou i vědecké studie. A i kdyby tam ty těžké kovy byly a já je chtěl odstranit, tak tam naliji regulátor a co? Ty látky se z vody nevypaří ale klesnou v různých formách do dna a odtamtud se zase do vody uvolní. Opravdu si myslíte, že nějaký akvaregulátor něco vyřeší? Lidi myslete hlavou! Napřed si zjistěte co vám teče doma z kohoutku a až pak se podle toho zařiďte. Ale tyhle věcičky rozhodně nejsou řešení! Na transport na tyto látky nedám dopustit ale dávat si to do bězného fungujícího akvária?
    Magnetickou stěrku nedoporučuji. Snadno se vám dostane mezi magnet a sklo šnek nebo zrnko písku a poškrábete akvárko. Daleko lepší je žiletka nebo houbička na nádobí (čistá samozřejmě).
    Lidi opravdu přemýšlejte! Můžete nakoupit spoustu drahých marketingových blbostí, jako chemie, speciální zářivky, umělé dekorace, speciální výživný substrát a vypláznete skoro 10 000. Nebo se na to podívat taky trochu střízlivě. Neflákejte údržbu a nekvaltujte. Akvaristika je o trpělivosti. Nikoli o tom, komu přežijí ryby při větším počtu použitých nesmyslů.
    Ať vám to všem plave :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, máte pravdu, uznávám, článek je nutné aktualizovat. V článku mi chybí hlavně věta o tom, že filtrační soustavy fungují zároveň jako okysličovadlo, protože pohupujou s hladinou vody a tím se do ní dostává více atmosferického kyslíku, tím pádem odpadá nutnost vzduchovací soustavy, která ale může fungovat při slabém proudu jako estetický doplněk, ale není nezbytně nutná. Původní myšlenka, že v akváriu je nutné mít filtraci a ve vodě musí být dostatek kyslíku, je ale správná. Článek upravím tak, aby to bylo zřejmé. To že příliš velký proud vody nahrává růstu řasám, zejména ruduchám, protože jim přihrává více živin jsem zmínila v jiném článku o řasách.

      Co se týče speciálních zářivek "GloGlo", nemám ozkoušené obyčejné kuchyňské, to je pravda, ale mám ozkoušené, že ty "Gloglo" s větším spektrem modrého a zeleného světla jsou lepší než s větším obsahem bílého a žlutého spektra. Toto je fakt.

      Co se týče ceny vybavení, samozřejmě, že lze na netu sehnat všechno nejen za pár šupů, ale když někdo likviduje nebo inovuje akvárium, tak i za odvoz. Ceny se vztahují k předraženým akva prodejnám, tam tam marže prostě je. Když si někdo sám nařeže a slepí akvárium a komponenty vyrobí svépomocí, tak je jasné, že má vše o dost levnější, ale... Taky tomu musí aspoň trochu rozumět, článek je určený pro úplné laiky.

      Co se týče regulátorů, v článku jsou myšleny jako starter než začne akvírium řádně fungovat a zajede se, rozhodně jsem to nemyslela jako pravidelný doplněk do fungujícího zajetého akvária. Asi budu muset taktéž upravit.



      "Zásadně nesouhlasím s tou poučkou o centimetrech. Někdo by mohl říct, že podle ní je vhodné týrat terčovce v nádrži o objemu 20 litrů. Ta poučka totiž absolutně nezohledňuje povahu ani nároky námi zvoleného druhu. Hejnová ryba se musí posuzovat jako hejnová. Samotářská ryba jako samotářská. Atd. Každý druh je třeba posuzovat individuálně a podle jeho nároků, nikoli podle obecných pouček." - ano, pak s tím souhlasím, jestli se najde někdo, kdo by chtěl terčovce do dvacetilitrového akvária, tak pak je to jednoznačně týrání. Poučku raději z článku vymažu, aby to někoho nesvádělo.

      Co se týče kořenů, děkuji za Vaši zkušenost, toho si cením, kořeny běžně z přírody jsem do akvária nikdy nedávala a po vámi instruovaném ošetření je to rozhodně lepší možnost jak kupovat předražené kořeny z akvaristiky. Díky.

      Každopádně moc děkuju za komentář.

      Vymazat