Vzteklá křečica
Tak dlouho píšu o malé zoologické, že jsme malá zoologická sami. Jak jinak si vysvětlit, že jsme sa s Orlem chlámaly celú jednu hodinu jedné křečici. Jednu hodinu v kuse! Napářil jí brácha a měli jsme ji tu aj se čtyřma prťatama. Vzteklá byla jen co je pravda. Shodou okolností je to ta překřížená od tej paní Petrželkové.Zákazníci moc nechodili a tak, abychom měli tak nějak splněno, začaly jsme sa věnovat zvířatům. Zrovna jsem česala králíky furminátorem (výborná to věcička, ale chce to mít patentovaný origoš), Orel stříhala drápky a tak všelijak jsme je čančaly. Když v tom nás napadlo, že bychom sa mohly jít podívat na tu křečicu s mladýma. Dřív už jsem je měla v ruce, byli dobře živení a křečice ač vzteklá mrcha se o ně vzorně starala. Načanané ušáky jsme uložily a křečice už výhrůžně přešlapovala v terárku před dvířkami.
