První sraz Vlkodavů (Morávka)

Sraz bohužel skončil a i když jsme sa sešli ve velmi malém počtu, o to víc jsme to osolili a užili si to na plné pecky. I přes všechny rozkopané silnice, horko a kolony jsme nakonec všichni dorazili. Pod perexem to zkusím zdokumentovat, ale nálada byla tak perfektní, že to sa v krátkém odstavcu rozepsat prostě nedá.



Penzion Jízdárna na Morávce u Frýdku-Místku je rodinným podnikem s vynikající luxusní obsluhou. Nádherné počasí, překrásná panoramata.


Obsluhovala nás velmi milá a šikovná děvčata. A po tak dlouhé jízdě (Z Kladna přes Mladou Boleslav a Hradec) sa ta obrovská žízeň musela řádně zapít. Točil sa Radegast, desítka, dvanáctka a vážení i čtrnáctka.


První den jsme se vydali na pozemní průzkum po okolí.

A všechno řádně zdokumentovali.

Spát sa chodilo tradičně až dlouho po večerce, kterou nám nařídili po desáté hodině. Ale střízlivé nás nedostali!

Co nám v Jízdárně na očích viděli, to udělali. Vaří výbordelně a ty snídaně, vážení. Kráááálovské! No posuďte sami. Jako princátka jsme sa budili mezi osmou a desátou a vše naservírováno, přichystáno, jen sa do teho královsky pustit a po vlkodavsku sežrat.

Kittynka sa nadlábla jako každá správná hladová Vlčica.

 Druhý den jsme měli volnější, byli jsme sa povozit na koníčkách (chlapi srabi sa nechali zahanbit a ženské doteď bolí zadky).
Jako správné rajdy Vlkodavčice z Dinegu valacha Juraje pěkně prohnaly. Krokem, jak jinak:-D

Pak nám Mangoraj naplánoval "výlet po vrstevnici" (takže řádně do kopce, 8 kilometrů a nazpátek s vytahanými jazyky a kouřícíma ušima) kolem přehrady Morávka.

No asi tam byl zákaz vstupu, ale mám takový pocit, že jsme ho trochu díky sluníčku přehlédli. ;-)

Vytřásané zadky po koňské jízdě a bolavé nohy po výletu po vrstevnici, kterou jsme pak přejmenovali na Mangorajovu vrstevnicu, jsme řádně vyšplouchali a namasírovali v divokých bublinách venkovní výřivky. Voda v ní byla vyhřátá na dobrých pětatřicet stupňů.

Žádné komentáře:

Okomentovat