Odeženeš-li od sebe psa, který chytl prašivinu aniž bys mu pomohl se vyléčit, přijdeš o toho, kdo vždycky zůstane s tebou v boji, když přijde to zlé. Psi ani životní partnerky se neodhánějí proto, že dostali prašivinu a ty se jich momentálně štítíš. Je to pes (dosaď si klidně místo psa ženu), občas strčí čumák tam kam nemá a dostane prašivinu. Je to smutná a nepříjemná zkušenost a pes dělá všechno pro to, aby se z toho vylízal a víckrát už čumák do toho nestrčí. Ovšem pořád zůstává psem a může se svých chyb vyvarovat seč může, přesto může opět strčit čumák do něčeho nového a neznámého. A dostat zase prašivinu. Nebo blechy.
Všichni víme co se stane, když ho odeženeš. A můžeš si klidně do něj na jeho cestě pryč i kopnout. Když budeš chtít. Však co, je prašivý, nemá sílu ti útok vracet. Je méněcenný, nehezký, ubohý a dost možná i pro ostudu. Nechce se mu jít, trpí tvým odloučením, teskní, nechápe a nerozumí... Ale nakonec, když smutek je příliš velký na to, aby jej unesl, odejde a už se nevrátí. Ztratí důvěru k tomu, kdo ho vyhnal.
Můžeš ho k sobě lákat na pamlsky, možná ti na chvíli uvěří, a přileze se staženým ocasem a sklopenou hlavou. Věz, že zradíš-li jeho důvěru podruhé, bude se tě bát do konce života. Už ti neuvěří, že ho k sobě přivoláváš upřímně. Pak se ti ze strachu ani neukáže.
Buď umře steskem po tobě a nebo si najde jiného pána, jím naplní své srdce a pro tebe už nezbude místo. Jen rána hluboko uvnitř.
Však ty si zase na něj vzpomeneš, na svého nejvěrnějšího přítele, který ví jaký doopravdy jsi a má tě proto rád až za hrob. Protože maminka, před kterou se děláš tím hodnějším a o těch horších věcech přece nemusí raději vědět, ta maminka, tu totiž nemusí být navždy, aby tě z toho zlého dostala. Kamarádi a kolegové z práce, před kterými schováváš své slabší stránky, o kterých nemusí vědět, tu najednou nebudou. Zrovna najdou to svoje zlé, se kterým se chtějí poprat. Všichni okolo možná budou hluší a nebo moc daleko, aby s tebou prošli tím zlým.
Až na toho prašivého psa. Protože ten ví, co je zlé a jak moc smutno z toho může být a protože ti je věrný až za hrob. Bude trpělivě sedět u tebe a lízat ti rány. Až budeš trpět prašivinou a nikdo tě nebude chtít, budeš jen pro ostudu a posměch, bude s tebou. A bude vrčet na každého, kdo se sebou nenese dobré a bude kousat do každého, kdo ti přivodí bolest. Přivolej zpátky toho psa a nikdy nebudeš litovat. Nikdy nezůstaneš sám a prázdný.Prašivina se dá léčit a ten pes může být tak silný jak jen potřebuješ. I blechy sa dají léčit. Co se nedá léčit je lhostejnost.
Žádné komentáře:
Okomentovat