Věřím, že se pořád najdou muži, kteří nejen ví, že existuje jakési "v dobrém i zlém", ale znají i jeho význam.
Odeženeš-li od sebe psa, který chytl prašivinu aniž bys mu pomohl se vyléčit, přijdeš o toho, kdo vždycky zůstane s tebou v boji, když přijde to zlé. Psi ani životní partnerky se neodhánějí proto, že dostali prašivinu a ty se jich momentálně štítíš. Je to pes (dosaď si klidně místo psa ženu), občas strčí čumák tam kam nemá a dostane prašivinu. Je to smutná a nepříjemná zkušenost a pes dělá všechno pro to, aby se z toho vylízal a víckrát už čumák do toho nestrčí. Ovšem pořád zůstává psem a může se svých chyb vyvarovat seč může, přesto může opět strčit čumák do něčeho nového a neznámého. A dostat zase prašivinu. Nebo blechy.
